POVIS >

Digitální povodňová kniha

Úvod  Předchozí  Další   Tisk této stránky

Povodňové knihy jsou ze zákona zpracovávány na všech úrovních složek zabývajících se povodňovými situacemi. Informace z povodňových knih představují jednu ze základních informací o celkovém průběhu povodně, provedených pracích a dalších aktivitách, až po soubor škod způsobených povodní v daném místě. Informace z povodňové knihy jsou používány pro přípravu průběžných i celkových zpráv o povodni a pro řešení náhrady škod. Představují tedy naprosto základní zdroj informací, který je nutný dále využívat a zpracovávat.

Ovšem papírová forma povodňových knih je nevhodná pro jakékoli přímé automatické nebo poloautomatické zpracování informací.

Modul digitální povodňová kniha je robustní aplikace, tvořící uživatelské rozhraní k databázi informačního systému. Přístup k této aplikaci je pro registrované uživatele přes webové rozhraní. Tuto aplikaci lze instalovat i jako samotstatně fungujícího „klienta“ tak, aby mohla být užívána za všech okolností, při kterých je k dispozici funkční počítač a bez aktuální trvalého připojení na Internet.

Digitální povodňová kniha je propojena s centrální databází POVIS, která

organizuje komunikaci povodňových orgánů,

umožňuje informační vstupy externích subjektů

koordinuje aktualizaci dat mezi jednotlivými subjekty užívajícími digitální povodňovou knihu

může provádět i koordinaci dat s ostatními informačními systémy (digitální povodňový plán, ISKŘ, SIVS apod.)

Do povodňové knihy, a to i v papírové podobě, je nutné zapisovat všechny informace o situaci a opatřeních, které v průběhu povodňové epizody povodňová komise přijme, odešle, projedná, rozhodne apod.

Při digitálním zpracování těchto informací hned při jejich vzniku a dalším organizováním jejich distribuce s pomocí informačního systému a centrálního datového skladu lze významně zjednodušit a urychlit práci a zpřesnit rozhodování povodňových orgánů.

Digitální povodňová kniha umožňuje povodňovým orgánům na úrovni KRAJ – ORP – OBEC vést evidenci o povodňové události a jednotlivé informace pak dále poskytovat svým nadřízeným orgánům.

Povodně

Povodňové cvičení

Povodňové cvičení

Základní funkce digitální povodňové knihy:

Zápis událostí

Příjem a distribuce zápisů

Kontrola, zda je zápis potvrzen

Aktivace náhradních kanálů pro doručení, pokud není příjem potvrzen v časovém limitu

Záznamník přijatých a odeslaných hovorů

Evidence přítomnosti členů komise (prezenční listina)

Komunikace mezi povodňovými komisemi jednotlivých obcí, ORP, krajů a ÚPK

komunikace mezi skupinami povodňové komise (pracovním štábem apod.)

Při předání pravomoci komisi vyššího stupně nebo štábu krizového řízení umožňuje převzít a pokračovat v dokumentaci vývoje povodňové epizody

Ústředním povodňovým orgánům poskytuje komplexní přehled o významných jevech v ohroženém území, žádostech o pomoc či vyhlášeným SPA, informace podává v jednotné podobě, z jednoho datového zdroje tak, aby nedocházelo k duplicitě, časovému skluzu či nesprávné interpretaci.

Integruje data digitálního povodňového plánu o významných objektech a jevech v povodí s jednoznačnou geografickou polohou.

Webové rozhraní

Aplikace komunikuje prostřednictvím aplikačního serveru přímo s centrálním databázovým systémem POVIS. Webové rozhraní bude mít téměř shodnou funkčnost s klientskou aplikací, kromě funkcí analytických a prezentačních – ty jsou součástí pouze webového rozhraní informačního systému. Přihlášení k systému přes webové rozhraní nebo samostatnou aplikaci bude mít stejnou platnost. Síťové spojení bude vždy šifrované pomocí SSL.

Klientská aplikace

Samostatně instalovaná aplikace digitální povodňové knihy pracuje za normálních okolností v režimu ON-LINE, tzn, že kontinuálně nebo v nastavených intervalech přebírá zápisy a aktualizace dat z centrálního datového skladu. Pokud není možné ON-LINE připojení, je aplikace v režimu OFF-LINE schopna zapisovat údaje do lokální databáze a případně pravidelně upozorňovat uživatele, že je třeba aktivovat internetové spojení pro aktualizaci. Po obnovení spojení s centrálním datovým skladem se údaje okamžitě synchronizují.

Aplikace dPK musí především splňovat požadavek na funkčnost i v případě výpadku komunikace s centrálním databázovým uzlem POVIS. Pro zajištění funkčnosti musí tedy aplikace dPK disponovat embedovaným nebo připojeným databázovým strojem umožňujícím skladování a organizaci vydaných i přijatých zápisů. Aplikace dPK za předpokladu funkčního spojení s databází POVIS aktualizuje lokální datovou sadu podle potřeby (nový vydaný zápis nebo nová přijatý zápis) a v případě výpadku spojení se serverem je aplikace schopna pracovat s lokální verzí databáze, dokud není spojení obnoveno. Veškeré pořízené záznamy se po obnovení spojení automaticky načtou z lokální databáze do centrálního datového uzlu a naopak z centrálního datového uzlu se načtou zápisy týkající se zájmového území.

aktualizováno: 29.4.2015, publikováno: 20.10.2016